In last years I´ve filled my own Mudi database (and am still filling it with new mudis). I have also a SW for counting COI (coeficient of inbreeding). I can share all of these.

In case of interest in COI calculation in your planned mudi litter, send me, please copy of pedigrees of both parents (jpg file is pretty OK), with the list of ancestors in txt or xls file, as many generation back as possible, with dog´s number, date of birth and colour. You can write results of health checkings, dogshows, etc. - the results are not neccessary.

The calculation will be ready within cca 1 week and is free of charge, of course :-)

By choosing breeding males and females we focus on:

• Inbreeding

We count COI (coeficient of inbreeding) for every combination of parents we plan. Our "limit" is about 8% for 10 generations - the lower the better.

• Relation to epileptic mudis or epilepsy carriers

Today there is no litter where both parents would be epilepsy-connection free! You just need to check pedigrees carefuly and wider than only till 4th generation. This list can help you. More "critical" dogs is in pedigree of parents are, lower COI of the litter has to be.

• Health issues

We check HD, ED, patellas and eyes. For breeding we focus on dogs which are free of dysplasia and eye-diseases. We use rarely in breeding dogs with B hips if there are other benefits of the combination.

• Character and working abilities

Our breeding dogs are regurarly trained in agility and other dog-sports. Some of them also passed Herding instinct test and Character test for mudis in Hungary.

• Using parents, Amount of litters

We do not breed our females every year. By our opinion 2-3 litters per female are more than enough in her life. Before breeding the same female again we wait for her first pups how they grow up and how they look like, for their health results, etc.
We also encourage mudi-male owners to make their dogs breedable. The biggest problem in mudi breeding nowdays is to find a good male. Even if the male would have only 1 litter in his life, this will help the mudi breed to make gene pool bigger!

As you can see, there is no "size" or "colour" between our goals. That´s because we don´t focus on these points primarily. Mudi is a rare breed worldwide, so we find inbreeding and health goals the most important now. To focus on size or colour is such a big luxus, which we cann´t take now, if we want to keep the mudi breed healthy for future!

Mudi je málopočetné plemeno a při chovu by se na to mělo brát ohled. Určitě je důležité, jak pes vypadá, jaké má vnější znaky - to určuje jeho příslušnost k danému plemeni. U málopočetného plemene by ale vzhled chovných jedinců neměl být při skládání chovatelského páru jedinou prioritou.

Efektivní populace
Počet chovných jedinců mudi se dá CELOSVĚTOVĚ počítat na max. stovky (odhadem něco kolem 400 - 500, ročně jich je však v chovu použito mnohem méně!!!). Plemeno nemá řízený chov - ani v zemi původu Maďarsku, ani v jiných zemích a už vůbec ne celosvětově.

Udivuje mě, jak málo "chovatelů" (záměrně dávám toto slovo do uvozovek) si uvědomuje, jaké fatální následky to pro budoucnost plemene znamená. A lidé, uvažující o pořízení mudíka, nemají o tomto "podhoubí" ani tušení a bláhově věří tomu, že pokud rodiče jejich budoucího štěněte jsou standardního vzhledu s DKK 0/0 a výstavním výsledkem Výborný, naprosto to stačí. Každý, kdo propadne kouzlu tohoto plemene a chtěl by do budoucna svého mudíka použít v chovu, by měl při výběru svého štěněte jít mnohem hlouběji.

Zodpovědnost za chov
Můžete si myslet, že zodpovědnost za stav chovu mudi nesou chovatelské kluby. Chyba lávky. Zodpovědnost za dané spojení nese v první a poslední řadě chovatel. Chovatelský klub může určit podmínky chovnosti, může doporučit toho či onoho krycího psa, konečné rozhodnutí je ale vždy na chovateli. Ne vždy jsou v chovatelských klubech lidé znalí problematiky chovu málopočetného plemene, některé podmínky uchovnění mohou být pro plemeno dokonce kontraproduktivní.

Proto by se každý chovatel - ideálně ještě před tím, než začne na své feně chovat - měl pídit po informacích. Netřeba vymýšlet, co už u jiných málopočetných plemen psů (nebo zvířecích druhů) bylo vymyšleno a je v praxi úspěšně praktikováno. Jako zásadní, ba přímo povinnou, literaturu považuji práci pana Ing. Jaromíra Dostála, Dr.Sc. - Řízení chovu psů v málopočetných populacích
či knihu Chov psů v roce 2000 Helmuta Wachtela.

Když budete hledat, další informace či inspiraci můžete vzít např. zde nebo zde , dále koukněte na řízené chovy ohrožených druhů v ZOO, prostě kdo hledá, najde.

Kde je poptávka ...
Mudi - bohužel - se v posledních letech stali vyhledávaným plemenem na agility. Kde je poptávka, je i nabídka, a tak se vyrojila hromada "chovatelů", kteří mají potřebu produkovat velké množství štěňat, která poptávku uspokojí - a pokud možno co nejrychleji. Zakládají si na kohoutkové výšce, taky na DKK a DLK (protože to je pro dnešní agiliťáky důležité), výstavních výsledcích, ale do hloubky už nejdou.

Cesta, jak rychle a celkem spolehlivě udržet fenotyp (tzn. to, jak pes navenek vypadá), je přes inbreeding a linebreeding. Tak je pro "chovatele" jednoduché udržet např. požadovanou výšku (cca, samozřejmě), kostru, atd. Myslíte, že příbuzenská plemenitba se nevyskytuje tak často, aby byla nebezpečná? Opravdu? Koukněte na rodokmeny vrhů, které se narodily v různých zemích za poslední dva roky. A nemyslím rodokmen, který má chovatel uveden na webu (tzn. do 3., v lepším případě do 4. generace), ale dohledejte si i ty další předky, které není v tištěném PP vidět. Podívejte se na COI (koeficient příbuznosti) spočítaný na 10 generací (ne na 4, jak někteří uvádějí).

Psi s B-rodokmenem nebo v registru
Pozor na psy s tzv. B-rodokmenem, tedy psy bez PP, kteří stále můžou být v Maďarsku použití do chovu pro "ozdravení" plemene. Ne vždy se totiž jedná o skutečně ryzího a nepříbuzného mudíka! Jeden z prvních vrhů mudi v ČR (jaro 2005) byl na importované feně, která byla v Maďarsku takto registrovaná a pro chov vyhledávaná právě pro svou "nepříbuznou" krev. Ve skutečnosti se však jednalo o jedince ze spojení bratr x sestra, které v Maďarsku nedostalo PP a bylo o pár let později zařazeno do registru jako "nová" krev. Tato fena má tedy PP bez rodičů, její COI je (papírově) 0% a stejně tak COI jejich potomků. Realita je ale naprosto odlišná! Osobně jsem tedy k zařazování jedinců s B-rodokmenem do chovu (respektive "férovosti" jejich majitelů) skeptická.

Průměrně inteligentnímu člověku tedy po přečtení článku Ing. J. Dostála a výše uvedených informací o aktuálním počtu chovných jedinců musí být jasné, že najít a sestavit vhodný chovný pár (pokud nám záleží na budoucnosti plemene, ne na naší peněžence) není zdaleka jednoduché - někdy to trvá i 2-3 roky. Kolik však najdete "chovatelských" stanic (opět jsou uvozovky záměrné, jinak bych musela použít slova jako množíren, atd.), které za posledních 6 let vychrlily 4 a více vrhů (podle počtu použitých fen), feny kryjí opakovaně, používají stejné krycí psy a do chovu okamžitě zařadí jedince ze svých spojení, aniž by počkali, co z nich a jejich sourozenců vlastně vyroste. Průměrně inteligentního člověka pak nemůže překvapit, že se za poslední roky u mudi rozšířila epilepsie.
 
Epilepsie u mudi
Ano, tito "chovatelé" říkají, že jejich chovní psi/feny nejsou příbuzní na psy s epilepsií .... dost z nich to má napsáno i na webu .... jenže při pohledu do rodokmenů jejich psů je jasné, že buď neví, o čem mluví a nebo (což by byla horší varianta) vědomě lžou. Dnes neexistuje spojení, kde by aspoň jeden z rodičů neměl nějakou vazbu na psa s epilepsií! Na to je mudíků opravdu moc málo (a nebo koukáte na málo generací).

Každý pes si kromě fenotypu zároveň nese svůj genotyp, který není navenek vidět. Důsledky spojování jedinců s podobným genotypem se mohou projevit až v řádu let nebo dokonce generací - bohužel se pak s nimi už moc nedá dělat - ani u daného jedince, ani v populaci.

Na tomto odkazu je databáze zveřejněných mudíků postižených epilepsií - . Tato databáze je veřejná, je v ní však uvedena jen malá část reálně postižených psů. Bohužel ne každý chovatel/majitel je natolik soudný či odvážný, aby psa s epilepsií do databáze otevřeně přidal. Víme o dalších postižených jedincích, kteří sice nejsou oficiálně do listu přidaní, ale jejich rodokmeny (respektive předci v nich uvedení) se od těch na listu moc neliší. A pak je jistě řada těch, o kterých ani nevíme a jejichž zveřejnění by celé situaci pomohlo.

Stačí si jednotlivé rodokmeny psů uvedených v databázi projít a prozkoumat - a zjistíte, že některá jména předků se objevují (ve větší či menší míře) u všech uvedených jedinců. Pravda, u někoho jsou ve 3. generaci, u někoho ve 4., u někoho jsou na straně obou rodičů nebo jen na straně jednoho, někde se opakují 2x, někde 4x, ... .

Jen pro představu - nejčastěji se objevují např. jména Csodabogár Hékás, Börzsönyhegyi-Fekete Alíz, Nyírségfia Borzas Mackó, a další a další ...  Jsou to psi sami nepostižení epilepsií, ale jejich opakovaný výskyt v rodokmenu je u psů postižených epilepsií pravidlem .... tím spíš, pokud se vyskytují v rodokmenu opakovaně či se kombinují.

Zatím neexistuje genetický test na epilepsii, takže nelze toho či onoho psa označit za carriera (přenašeče). Po přečtení výše uvedeného si ale může každý průměrně inteligentní člověk udělat názor sám.
 
Jak dál?
Ideálem by byla otevřená databáze mudi, kde by byly k dohledání všechny dostupné informace (takto to funguje např. u border collií či jiných plemen), především zdravotní, dále PP jednotlivých psů a možnost spočítání COI u plánovaného spojení či pravděpodobnosti genetických onemocnění. Databáze mudíků existují, na webu je např. databáze PP (už několik let neaktualizovaná), vím o několika chovatelích (včetně mě), kteří mají své vlastní databáze s možností kalkulace COI, vyhodnocování dat, atd. Jenže sbírání dat, PP a udržování on-line databáze stojí nemalé finance a hodně času a tak zatím žádná otevřená on-line databáze neexistuje. 

Plemeni by dále pomohla existence nějaké chovatelské komise/poradců (mezinárodní), která by dokázala chov plánovat řízeně, hledala by vhodné chovné páry s ohledem na genetické nemoci a jejich příbuznost, atd. ... Jenže to je v dnešní době velká utopie a tak mají mudíci smůlu ...

Pro mě coby chovatele je zásadní, aby chov byl co nejvíce zdravý - a sledovat DKK a DLK či COI na 4 generace je pro zachování budoucnosti plemene velmi málo! Kde že je v této souvislosti důležitost kohoutkové výšky či barvy nosní houby?

Kolik chovatelů mudi (nejen v ČR, ale i v Maďarsku či jiných zemích) myslíte, že takto podobně při plánování spojení uvažuje? Osobně vím asi o tolika, že by se dali spočítat na prstech jedné ruky ... a vetšina z nich žije ve skandinávských zemích ... Myslíte, že to pro udržení zdravé populace plemene pro budoucnost stačí? Nebo vám je to při výběru štěněte všechno jedno a stačí vám, že bude "do medium" a mít čisté kyčle?
Bára Sajdoková, 2014