Akce, která se termínově kryla s MČR v agility. Se Saf jsme podmínky pro start na MČR i přes časovou tíseň způsobenou těhotenstvím splnily, zase se spolu seběhaly a vůbec je Saf ve formě. Jenže život je otázkou priorit a tahat celou rodinu na druhý konec republiky jen kvůli mým dvěma startům za den mi nepřišlo fér. Když se objevila možnost vyrazit do Nadějkova, bylo rozhodnuto.
Foto na rajčeti zde.
Foto na rajčeti zde.
Setkání sestřiček - CIA a Crasna Maaya z Molu Es
Sraz začínal v pátek večer, my dorazili na místo v sobotu dopoledne. Kopčem (jak doma říkáme Prokopovi) zvládnul dlouhou cestu skvěle. Na programu byly ukázky různých sportovních disciplín, které předváděli lidi se svými ČSV. Sobotní dopoledne to byly stopy, poslušnost podle NZŘ a IPO, coursing a obrany. Poslední dvě disciplíny jsme si mohli vyzkoušet. Při coursingu byla Mája nejdřív nesvá ze střapce, ale jakmile jí začal utíkat, vyrazila za ním a v cíli ho dokonce "ulovila". Etík naopak byl střapcem posedlý a už na startu ho začal škubat na cucky :-) Vyfičel za ním jak šíp a jeho parádní jízdu narušily jen ty kolečka, kolem kterých se natahuje lanko - v zatáčce totiž zaregistroval, že se mu pod nohama něco hýbe a šel to prozkoumat. To mu ale nezabránilo, aby v cíli zase nezačal střapec cupovat :-)
Obrana byla kapitola sama pro sebe. Teda pan figurant. Kluk, který v době, kdy jsem začínala kousat s Dínou, tahal nejspíš kačera po dvorku. Jasně, mladý věk neznamená, že dobře nefiguruje. Každopádně jeho přístup byl - mírně řečeno - zajímavý. Nádherná ukázka toho, jak důležité pro instruktory/trenéry/učitele/apotažmoifiguranty je umět poslouchat. I přes to, že při příchodu hodil Máje peška na hlavu (z čehož teda fakt odvázaná nebyla) se nakonec zvládla s figurantem přetahovat. Chtěl po nás věci, které Mája ještě úplně neumí a které učím jinak. Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on si jel pořád to svoje a nechtěl nic slyšet. Máme s Májou jiný způsob práce a nechat si psa zkazit kvůli jedné "sranda" obrany jsem fakt nechtěla, takže jsem to musela ukončit. Kdyby pan figurant chtěl, mohl vidět Saf nebo Etíka, jak krásně se přetahují a pouští, aniž by šli do útlumu - právě naopak. Přišel o příležitost se něco naučit. A ještě mi tykal :-D.
Po obědě proběhla ukázka záchranářského výcviku (prošvihli jsme kvůli kojení) a tahání koloběžky a kola. Na tahání je Mája ještě malá, Etík netahá, tak si koloběžku vyzkoušel Csokítek. On je takový poctivec, kluše krásně položený do postroje. Pak bylo volno, tak jsme na krásnou sluncem prozářenou louku vytáhli celou smečku a házeli frisbíčka. Mája je taky začala chytat, takže máme další prostor pro vybití :-)
Obrana byla kapitola sama pro sebe. Teda pan figurant. Kluk, který v době, kdy jsem začínala kousat s Dínou, tahal nejspíš kačera po dvorku. Jasně, mladý věk neznamená, že dobře nefiguruje. Každopádně jeho přístup byl - mírně řečeno - zajímavý. Nádherná ukázka toho, jak důležité pro instruktory/trenéry/učitele/apotažmoifiguranty je umět poslouchat. I přes to, že při příchodu hodil Máje peška na hlavu (z čehož teda fakt odvázaná nebyla) se nakonec zvládla s figurantem přetahovat. Chtěl po nás věci, které Mája ještě úplně neumí a které učím jinak. Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on si jel pořád to svoje a nechtěl nic slyšet. Máme s Májou jiný způsob práce a nechat si psa zkazit kvůli jedné "sranda" obrany jsem fakt nechtěla, takže jsem to musela ukončit. Kdyby pan figurant chtěl, mohl vidět Saf nebo Etíka, jak krásně se přetahují a pouští, aniž by šli do útlumu - právě naopak. Přišel o příležitost se něco naučit. A ještě mi tykal :-D.
Po obědě proběhla ukázka záchranářského výcviku (prošvihli jsme kvůli kojení) a tahání koloběžky a kola. Na tahání je Mája ještě malá, Etík netahá, tak si koloběžku vyzkoušel Csokítek. On je takový poctivec, kluše krásně položený do postroje. Pak bylo volno, tak jsme na krásnou sluncem prozářenou louku vytáhli celou smečku a házeli frisbíčka. Mája je taky začala chytat, takže máme další prostor pro vybití :-)
Fotek moc nemáme, s Kopčemem nějak fotit nestíhám :-o Co stihnul Milan, je na rajčeti.
Před večeří následoval Sranda závod. Naše rodina nastoupila coby štafeta :-) Prvním úkolem totiž bylo odložit psa, doběhnout ke stolu, kde seděl pan domácí, vypít si s ním panáka a vrátit se pro psa. Tuhle část absolvoval Milan s Kopčemem v náručí. Zbytek už bylo na mě. S Májou na vodítku proběhnout mezi stoly, u kterých seděli lidé, přeskočit lavičku (pes i psovod), přelézt přes vysoký stůl tam (pes) a podlézt pod ním zpět (pes), doběhnout k míči (pes i psovod), dokopat ho do branky (psovod) a zadržet figuranta - komu nekousal pes, musel figuranta chytat psovod. V našem týmu jsem tedy figuranta honila já - on měl na podmáčené trávě kopačky, já klouzavé boty, tak mi to trochu trvalo :-). I přesto náš rodinný tým skončil na krásném 2. místě :-D
Každopádně závod dostál svému jménu a sranda to byla veliká. Nejvíc dalo pejskům zabrat prolézání pod stolem (ještě že naši psi umí povel "nastup" a prolezou každou kravinu, co můžou) a chytání figuranta. Smáli se všichni - teda až na pana figuranta, když jedna slečna pustila své ČSV se slovy "chyť ho" z vodítka, což pan figurant nečekal a neměl u sebe kousací rukáv .... ani ty kopačky mu při útěku před čelistmi nestačily a myslím, že jeho přítelkyně byla moc ráda, že měl na sobě aspoň ty hrubé figurantské kalhoty ;-)
Po večeři bylo vyhlášení výsledků, které moderoval domácí Venca Zeisek. Jeho prupovídky stály za zaznamenání, klátili jsme se smíchy až pod stůl :-) Vzpomínal na sportovní úspěchy různých ČSV a zmínil, že dokonce startoval ČSV na MS v agility za Polsko. Prohodila jsem, že to bylo ale nejspíš tak před 10-ti lety. Paní od vedlejšího stolu se na mě otočila a lehce pohoršeně mi oznámila, že kvalifikovat se na MS v agility není vůbec jednoduché. Nezbývalo nám s Milanem než s ní souhlasit :-)
Noc jsme s panem Prokopem zvládli i přes nízké teploty dobře - kvalitní spacák je kvalitní spacák :-)
Před večeří následoval Sranda závod. Naše rodina nastoupila coby štafeta :-) Prvním úkolem totiž bylo odložit psa, doběhnout ke stolu, kde seděl pan domácí, vypít si s ním panáka a vrátit se pro psa. Tuhle část absolvoval Milan s Kopčemem v náručí. Zbytek už bylo na mě. S Májou na vodítku proběhnout mezi stoly, u kterých seděli lidé, přeskočit lavičku (pes i psovod), přelézt přes vysoký stůl tam (pes) a podlézt pod ním zpět (pes), doběhnout k míči (pes i psovod), dokopat ho do branky (psovod) a zadržet figuranta - komu nekousal pes, musel figuranta chytat psovod. V našem týmu jsem tedy figuranta honila já - on měl na podmáčené trávě kopačky, já klouzavé boty, tak mi to trochu trvalo :-). I přesto náš rodinný tým skončil na krásném 2. místě :-D
Každopádně závod dostál svému jménu a sranda to byla veliká. Nejvíc dalo pejskům zabrat prolézání pod stolem (ještě že naši psi umí povel "nastup" a prolezou každou kravinu, co můžou) a chytání figuranta. Smáli se všichni - teda až na pana figuranta, když jedna slečna pustila své ČSV se slovy "chyť ho" z vodítka, což pan figurant nečekal a neměl u sebe kousací rukáv .... ani ty kopačky mu při útěku před čelistmi nestačily a myslím, že jeho přítelkyně byla moc ráda, že měl na sobě aspoň ty hrubé figurantské kalhoty ;-)
Po večeři bylo vyhlášení výsledků, které moderoval domácí Venca Zeisek. Jeho prupovídky stály za zaznamenání, klátili jsme se smíchy až pod stůl :-) Vzpomínal na sportovní úspěchy různých ČSV a zmínil, že dokonce startoval ČSV na MS v agility za Polsko. Prohodila jsem, že to bylo ale nejspíš tak před 10-ti lety. Paní od vedlejšího stolu se na mě otočila a lehce pohoršeně mi oznámila, že kvalifikovat se na MS v agility není vůbec jednoduché. Nezbývalo nám s Milanem než s ní souhlasit :-)
Noc jsme s panem Prokopem zvládli i přes nízké teploty dobře - kvalitní spacák je kvalitní spacák :-)
A už tu byla neděle a s ní Neoficiální speciální výstava ČSV. Tu posuzovali 3 rozhodčí - Ing. Karel Hartl (zakladatel a spolutvůrce plemene, rozhodčí ve výslužbě), Daniela Čílová (poradkyně chovu a členka chovatelské komise) a Ing. Monika Soukupová (rozhodčí exteriéru). Vystavovalo se 10 psů a 17 fen, ve dvou kategoriích - psi a feny (bez ohledu na věk). Každý rozhodčí udělil předvedených psům pořadí. Ta se pak ohodnotila stylem 1. místo = 1 bod, 2. místo = 2. body, atd. Každému psovi se sečetly body od tří rozhodčích a podle toho se udělalo konečné pořadí. Bylo skvělé, že všichni 3 rozhodčí svá hodnocení komentovali nahlas - u každého psa/feny řekli proč, co je na něm dobré, co naopak by mohlo být lepší. Říkala jsem Milanovi, že za úspěch budu považovat, pokud se Mája dostane do Top 5, protože předvedené feny byly moc hezké a Majolka je pořád takový kostitřas ...
První posuzoval pan Hartl a Máju dal na 4. místo (spolu se Cindy Grey Šedý poklad) s moc pěkným hodnocením - "velmi pěkná a slušná fena, bude dobrým přínosem do chovu". Na 3. místo dal Májenky sestru CIUz Molu Es, na 2. fenu, jejíž jméno neznám, a na 1. Májenky polosestru Aglayu z Molu Es. Se svým hodnocením následovala D. Čílová. K mému velkému údivu dala Máju na 1. místo! Prý za výborné předvedení, celkový dojem a vztah s majitelem :-) Super, po výstavě v Benešově, kde Máju při vstupu do kruhu napadl pes a následné předvedení bylo hrozné, jsme to tentokráte zvládly celkem dobře :-) Poslední hodnotila M. Soukupová. Máju dala na 3. místo, Aglayu na 2. místo a na první Cindy Grey.
Po sečtení bodů (respektive několika sečteních, trošku vznikl zmatek při přepisování výsledků) měly nejnižší počet 8 bodů hned tři feny - Aglaya, Cindy Grey a Mája :-) Rozhodčí tedy museli rozhodnout, tuto úlohu dostal na starost p. Hartl a objektivně dal Máju na 3. místo - oproti oběma starším fenám ještě není hotová, hodnotila bych stejně :-) Vyhrála Aglaya. U psů byl na třetím místě Goran z Deštné hory, na 2. Budulínek z Molu Es a na 1. Ziggy Lee z Molu Es. Následoval výběr nejlepšího jedince - pan Hartl vybral za vítěze Ziggyho.
První posuzoval pan Hartl a Máju dal na 4. místo (spolu se Cindy Grey Šedý poklad) s moc pěkným hodnocením - "velmi pěkná a slušná fena, bude dobrým přínosem do chovu". Na 3. místo dal Májenky sestru CIUz Molu Es, na 2. fenu, jejíž jméno neznám, a na 1. Májenky polosestru Aglayu z Molu Es. Se svým hodnocením následovala D. Čílová. K mému velkému údivu dala Máju na 1. místo! Prý za výborné předvedení, celkový dojem a vztah s majitelem :-) Super, po výstavě v Benešově, kde Máju při vstupu do kruhu napadl pes a následné předvedení bylo hrozné, jsme to tentokráte zvládly celkem dobře :-) Poslední hodnotila M. Soukupová. Máju dala na 3. místo, Aglayu na 2. místo a na první Cindy Grey.
Po sečtení bodů (respektive několika sečteních, trošku vznikl zmatek při přepisování výsledků) měly nejnižší počet 8 bodů hned tři feny - Aglaya, Cindy Grey a Mája :-) Rozhodčí tedy museli rozhodnout, tuto úlohu dostal na starost p. Hartl a objektivně dal Máju na 3. místo - oproti oběma starším fenám ještě není hotová, hodnotila bych stejně :-) Vyhrála Aglaya. U psů byl na třetím místě Goran z Deštné hory, na 2. Budulínek z Molu Es a na 1. Ziggy Lee z Molu Es. Následoval výběr nejlepšího jedince - pan Hartl vybral za vítěze Ziggyho.
Podtrženo, sečteno - za mě maximální spokojenost. Hodnocení z výstavy bylo lepší než jsem čekala. Mája byla celý víkend skvělá. Ani jeden náš pes neudělal žádnou ostudu :-) Kopčem byl zlatíčko a naprosto v pohodě. Počasí parádní. Konečně jsme se potkaly i s Majolčinou chovatelkou. Jediné "mínus" pro nás bylo to, že jsme museli "přepnout" na úplně jiný typ akce. Z agility jsme zvyklí mít psy na volno, na závodech se běžně potkáváme s hromadou psů a lidí a jen vyjímečně se "pohrkají". Tady byli všichni psi na vodítkách a navzájem se museli obcházet obloukem. Zato lidi si hned tykali :-o Teda aspoň nám každý hned tykal. Kdo je kdo jsem ale zjistila až doma z internetu - představování proběhlo nejspíš už v pátek večer :-D.
A pořadatelům bych vzkázala - díky za super akci, za rok přijedeme rádi znovu. A co takhle do programu přidat agility? ;-)
A pořadatelům bych vzkázala - díky za super akci, za rok přijedeme rádi znovu. A co takhle do programu přidat agility? ;-)